Vždy o prvním červencovém víkendu, resp. od pátku do úterý, ožívají Němčičky hodovním životem. Je skvělé, že se alespoň na jižní Moravě daří udržovat lidové i folklórní tradice. Na začátku každých hodů musí být volba stárků a sklepníků. Funkce jsou to sice prestižní, ale také velmi náročné na organizaci, čas i peníze. Tyto 3 páry mají totiž na starosti veškerý běh oslav, posbírání sponzorských peněz i vín, zajištění prostorů, hudby i propagaci akce. Řadu týdnů i měsíců tak tráví přípravami tohoto největšího svátku každé moravské obce.
O pátečním poledni vypuklo němčičské hodování. Před kulturním domem byly přistaveny tři koňské povozy, na které naskákala již patřičně ovíněná chasa a jelo se do boleradického lesa pro máju. Zde byla ručně pokácena. Nyní už nezbylo nic jiného, než dovézt máju do obce, projet s ní slavnostně celou obcí od spodního konce na horní, zde ji důkladně očistit, odkůrovat a ozdobit. Okolo 20. hodiny přišla krásná chvíle, kdy se nádvoří kulturního domu zaplnilo místními i přespolními a všichni společně přihlíželi ručnímu stavění máje. Jen s pomocí tří lan, hromady žebříků a celé řady šikovných rukou se máju daří zasadit do připraveného otvoru a vztyčit.
V sobotu dopoledne chasa pod vedením stárků uklidila nádvoří a náležitě, pomocí chvojí a
pentlí, vyzdobila bůdu pro muzikanty. Po 20. hodině večerní se tak mohla spustit první taneční zábava, která se pravidelně protahuje až do rána.
O to těžší je dojít včas do kostela. Nedělní mše totiž začínala již o osmé a stárci se sklepníkem byli jejími ústředními postavami. V malebném místním kostelíku bylo plno, mše byla osvěžena zajímavými liturgickými zpěvy za doprovodu kytary.
Rovnou z kostela se stárci spolu s chasou vydali zvát občany na hody. Obcí tak procházel průvod několika krojovaných figur, v čele se stárky, za zvuku pochodů dechové hudby
Fantastická podívaná se naskytla po 15. hodině. Chasa pod vedením stárků se shromáždila v krojích na nádvoří kulturního domu a společně vyrazili k domu první stárky. Odtud, po nezbytném pohoštění, vyrazil krojovaný průvod po celé obci. Vpředu šlo hejno malých, roztomilých, dětí, za nimi stárci, stárky a sklepník se sklepnicí. Následovala dechovka, která se v tom krásném a teplém dni opravdu něco nachodila, a za ní téměř nekonečná řada krojovaných párů.. U kulturního domu začala ta pravá hodová zábava, plná tance a vína. Na návštěvu přišlo neuvěřitelné množství přespolních. Každému z nich zahraje kapela pochod, někteří přicházejí v pochodovém rytmu, jiní přijíždějí na kolech, vždy však s velkou slávou. Po příchodu po máju chlapci zazpívají verbuňk, kapela jej odehrají a chlapci odverbují. Stárci pak zavedou krojovaná děvčata přespolním a ty si s nimi zatančí sólo.
Pondělní program začíná okolo 15. hodiny, kdy se chasa shromáždí před domem druhé stárky a odtud, po občerstvení, vyráží na další tradiční průvod. Na nádvoří kulturního domu je opět plno, všichni se těší na další hodovou zábavu. Hlavním bodem programu je tanec zvaný zavádka. Jedná se o obřadní tanec, který zahajují stárci se sklepníkem první zavádkovou písní „Zasadil jsem čerešeňku v humně“. Další sloky písně zpívá mužácký sbor a jsou každý rok aktuálně složeny na stárky, jejich partnerky, nebo reagují na události, které se v uplynulém roce staly. Během zavádky dochází k převzetí hodů ženatými z rukou svobodných. V rohu parketu u stolku nabízejí koláče a víno výběrčí, a také vybírají na hody.
Bouřkové mraky a lijavec přesunuly další část hodů do kulturního domu, ale náladu nikomu nesebraly!