aneb jak jsem poprvé vařil v kotli.


Josef Ševčík, majitel hotelu Zámeček v Mikulově je člověk velmi podnikavý a agilní. Známe se již léta a po celou dobu mě zve na nejrůznější akce, na které většinou nemám čas přijet. Tentokrát mě nachytal na švestkách, 6. 9. jsem měl v diáři volno a tak jsem souhlasil s účastí na soutěži gulášů.
Již před polednem se louka před hotelem zaplnila kotli, stoly, pulty a řadou soutěžních týmů. Pohříchu nutno dodat, že se v propozicích psalo o dvoučlenných týmech – my jsme s Kačenkou dva byli, ale u ostatních to vypadalo, jako po láhvi slivovice – někde čtyři, jinde ještě víc.
Na vaření byly stanoveny 3 hodiny. Během takto krátké doby hovězí guláš uvařit pořádně nejde, proto jsem zvolil recept z Druhé knihy o kráse snoubení vín a pokrmů s názvem Segedínská pochoutka.
Trochu jsem se bál kotle, ve kterém jsem nikdy nevařil, ale ukázalo se, že naši předci nebyli žádní blbci, a že se s trochou polínek v kotli vaří lépe než v papiňáku. Dokonce se nám podařilo nic nepřipálit.
Na začátku bylo zajímavé sledovat postup práce jednotlivých týmů. My jsme měli dopředu pouze pokrájenou cibuli a maso, někteří měli předpečeno a někteří snad již předvařeno. V hodně kotlích se objevovalo neuvěřitelné množství vody, my jsme raději poctivě míchali – vodu nemám v jídle rád. Zajímavý byl pohled na kotel hotelu Zámeček, ve kterém fazole připravené pro vegetariánský guláš (připravený hezky po moravsku na vepřovém sádle) nakynuly tak, že připomínal pohádku Hrnečku vař.
Celkem se na krásné a uvolněné akci setkalo 22 soutěžních týmů. Některé vařily hlavně guláš, jiné postavily velké a vyzdobené stánky, někteří vařili jen tak v tričku, jiným zabrala příprava kostýmu dlouhé a dlouhé dny. Po odebrání soutěžních porcí pro porotu se na guláše vrhli hladoví přihlížející. Po 20 Kč byla k mání pěkná sběračka chutné krmě, kde to dnes najdeš …
Odpoledne byly vyhlášeny výsledky – na prvním místě skončil hovězí guláš Švejdy a Michny, na druhém jelení guláš hasičů z Velkých Němčic a na třetím prezidentův guláš Kravihorského týmu. Naše Segedínská pochoutka skončila až sedmá … asi neměli v porotě rádi zelí.

(fotografoval Ivan Hajna)

prohlédněte si fotoreportáž