Tradiční moravské hody v Němčičkách
Němčičky 6. – 10. července 2007 Někde čtyři, jinde pět a někde dokonce šest dnů, ve kterých se zastaví běžný život v obci a nahradí ho bujaré hodování. Dnes bychom mohli říci – velký mejdan. Větší o to, že tu nejde jen o jídlo, pití a tanec, ale také o dodržování staletých tradic našich dědů, jejich prohlubování a předávání mladé generaci. Je skvělé a při pohledu zvenčí až neuvěřitelné, že se ještě v dnešní překotné době, kdy každý myslí především na sebe, svůj business, svůj prospěch a své pohodlí, dokáže najít parta mladých lidí, kteří věnují řadu týdnů svého času přípravám, podepisují smlouvy a riskují značný finanční prodělek jen proto, aby ve své obci měli hody.
V Němčičkách nedaleko Hustopečí se organizace chopili:
první stárka Lenka Zechmeisterová s Radomírem Oslzlým – prvním stárkem,
druhá stárka Marie Blahová s Ondřejem Svobodou – druhým stárkem
a Šárka Folerová se sklepníkem Jiřím Stávkem.
Stárci i sklepník byli již poněkud vzdáleni věku, kdy bývá stárkování běžné. Nějak se pro tento rok neurodili šikovní osmnáctníci, tak je musela zastoupit starší chasa.
O pátečním poledni vypuklo němčičské hodování. Před kulturním domem byly přistaveny tři koňské povozy, na které naskákala již patřičně ovíněná chasa a jelo se do boleradického lesa pro máju. Zde byl pod přísným dohledem lesníka vybrán ten nejvhodnější strom a následně bez použití mechanizace, pouze lidskou silou, pokácen. Stárci se zapotili při pílení dlouhou pilou i při odsekávání širočinou. Chasa zas musela pevně držet lano, které statečný jinoch uvázal až na špičku stromu. I přes všechna opatření se strom zasekl v mladině a bylo třeba hodně zkušeností, aby jej chasa dostala na zem a nepoškodila špičku. Pak už stačilo jen odvětvit, chvojí nanosit na vůz (bude se hodit při výzdobě muzikantské bůdy), hodit dvacetimetrový strom na ramena a naložit jej na připravený vůz. Mezi každým úkonem samozřejmě nemohlo chybět ani připíjení, ani juchání.
Nyní už nezbylo nic jiného, než dovézt máju do obce, projet s ní slavnostně celou obcí od spodního konce na horní, zde ji důkladně očistit, odkůrovat a ozdobit. Okolo 20. hodiny přišla krásná chvíle, kdy se nádvoří kulturního domu zaplnilo místními i přespolními a všichni společně přihlíželi ručnímu stavění máje. Jen s pomocí tří lan, hromady žebříků a celé řady šikovných rukou se máju daří zasadit do připraveného otvoru a vztyčit. Radosti je všude plno, cimbálka vyhrává, víno teče, stárci juchají a chasa se veselí. Do pozdních nočních hodin je veselo, ani poté však nemůže jít chasa domů. Musí totiž hlídat máju, aby ji přespolní nepokáceli. To by byla ostuda! Letošní stárci vsadili nejen na lidské hlídače, ale ještě máju uzavřeli do dvoumetrové klece. Nevím, zda pomohlo hlídání, klec či lenost přespolních, ale mája zůstala ve své kráse po celé hody nedotčená.
 fotoreportáž - přípravy k odjezdu fotoreportáž - příjezd do obce a stavba máji pokračování reportáže |
