Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Víno a léto.

Nepravidelná rubrika portálu www.vinnysklep.cz věnovaná dobrým vínům. Známý vinařský publicista a hodnotitel vín Branko Černý vás v ní postupně seznámí s historií vína a vinohradnictví či výrobou vína. Poradí jak vína vybírat, aby byla kvalitní a zdravá, pomůže s problematikou skladování i podávání. Pochopitelně nezapomene ani na svou velkou lásku – snoubení vín a pokrmů.

Příprava ke čtení následujících řádků je poměrně jednoduchá. Zajděte do chladničky, otevřete si láhev dobrého bílého, či ještě lépe růžového vína, nalijte sklenku, poválejte víno po jejím okraji, přivoňte, ochutnejte a začtěte se…
 
Možná si říkáte, proč hned v úvodu doporučuji růžové víno. Odpověď je jednoduchá, protože patří k létu, letnímu životnímu stylu, lehkým a svěžím pokrmům i k stále více populárnímu letnímu grilování. Ženy většinou zajímá, zda je nápoj či potravina zdravá a také, zda nemá příliš mnoho kalorií, které by narušily dietní režim. Nejnovější studie ukazují, že malé množství alkoholu (8 – 12 g) konzumované denně může tělu spíše prospívat než škodit. Pozor však na vysokou kalorickou hodnotu lihovin a jejich mnohdy nejasný původ. Z hlediska zdravé výživy lze zcela jednoznačně doporučit přírodní lehké víno. Víno je v gastronomii a moderním životním stylu jednoznačným fenoménem. Zatím se můžeme jen dohadovat, kdo byl prvním vinařem na světě. Réva vinná rostla planě již okolo roku 8000 před naším letopočtem v Sýrii, Turecku či Jordánsku a patrně i v této době došlo ke krásnému poznání účinků zkvašené hroznové šťávy. Nejstarší zmínky o pěstování a kultivování révy vinné najdeme v době kamenné v oblasti dnešní Gruzie. V každém případě se jedná o jeden z nejstarších alkoholických nápojů, který se v průběhu dlouhých tisíciletí intenzívně měnil. Ke zdravému a modernímu životnímu stylu budeme vyhledávat vína suchá, tedy bez většího množství zbytkového cukru, vína s nižším alkoholem, s nižší dávkou síry (to bohužel na lahvi nepoznáme, je třeba obezřetně vybírat jednotlivé vinaře) a hlavně bez přidaného řepného cukru. Ideální jsou tedy jakostní vína s přívlastkem kabinetní či pozdní sběr, vyrobené v některém z prestižních menších moravských či českých vinařství, úplně nejlépe s označením BIO.
 
Pro letní odpoledne či večery vybíráme lehká a svěží růžová vína. Jak však takové víno vzniká? Rosé se v našich podmínkách vyrábí výhradně z hroznů modrých odrůd. Využívá známou vlastnost modrých hroznů, kdy veškeré barvivo obsahuje obal dužniny. A právě na způsobu uvolnění barviva z bobule je založen princip výroby červených a růžových vín. Chceme-li vyrobit z modrých hroznů červené víno, lehce pomeleme bobule a necháme je macerovat po dobu několika dnů až týdnů – zde záleží na použitém způsobu macerace. Chceme-li však vyrobit víno růžové, zkrátíme dobu macerace na několik hodin. Délka macerace ovlivní koncentraci barvy, ale i vůně a chuti. Velmi důležité je, že tak jak se uvolňuje z bobulky barvivo, dochází i k uvolňování dalších buketních a chuťových látek. Ty nejlehčí z nich, které jsou nositeli květinových a ovocných vůní a chutí se uvolňují nejrychleji, naopak třísloviny a hořčiny pomaleji. Proto v růžových vínech nenajdeme klasické projevy modré odrůdy, kterou si důkladně vychutnáme v červeném podání. Abychom ještě trochu zamíchali karty, je tu možnost výroby bílého vína z modrých hroznů. V našich podmínkách se nazývá klaret. Vyrobíme ho tak, že modré hrozny lisujeme přímo, bez nakvášení. Výsledkem může být úplně čiré, bílé víno, nebo lehounce narůžovělé, případně našedlé.

nejen platební brány...

Fulltextové vyhledání