Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Ochutnal jsem prvních 100 vín ročníku 2012

Jaký je (bude) ročník 2012? Tuto a podobné otázky dostávám od návštěvníků degustací i od novinářů již od května. Využil jsem tedy nabídku Národního vinařského centra a dal si dvojitou dávku mladých vín při zatřizování Svatomartinského.

Mimochodem všimli jste si, jak se z hodnocení jednotlivých ročníků stává nešvar i klišé? Stále více zapomínáme na zkušenost našich otců, kteří víno hodnotili vždy až s odstupem. Dnes se první odhady a názory dozvídáme již v květnu, množí se s blížícím se vinobraním a ihned po něm máme závěry hotové. Druhým z nešvarů jsou nadnesená hodnocení – za posledních 5 let jsme se tak setkali se třemi „ročníky století“ a jedním „propadákem století“, ročníkem 2010, který se ale v odstupu ukázal zcela nedostižným a zřejmě složitě opakovatelným. Chápu, že se novinář málokdy smíří s hodnocením „průměrné“, ale nevím, kam tato honba za dokonalostí povede.


Svatomartinská vína se u nás pod taktovkou Svazu vinařů uvádí na trh již osmým rokem. Z počátečních několika set tisíc lahví v roce 2005 se počet znásobil téměř desetkrát až na letos očekávaných 2 200 000. Finální letošní počet záleží na rozhodnutí komisařů. Vína jsou totiž každoročně zkoumána komisí zkušených nezávislých hodnotitelů, která zkoumá, zda vína naplňují statut Svatomartinského vína daný držitelem ochranné známky. 


Jak by mělo vypadat Svatomartinské víno? Jednou větou řečeno, by mělo být mladé a svěží, výrazně ovocné, s přiměřeným množství alkoholu, suché a hlavně – pitelné a lákající. Můžeme v něm najít i zbytky CO2, či lehké stopy lehké rozčepýřenosti, ale nikdy by nemělo být hrubé, svíravé, nepříjemně kyselé či se stopou kvasných tónů.


Jaká tedy jsou mladá vína  ročníku 2012?  
Celé dopoledne jsem ochutnával vína rosé a klarety. I přes krátkou dobu, kterou měli vinaři na jejich vinifikaci, bylo možné najít některá velmi krásná vina, se kterými se budou snoubit svatomartinské speciality jedna báseň. Další budou potřebovat nějaký ten týden k harmonizaci v láhvi, ale nadějná jsou. Najdeme v nich celé spektrum červeného ovoce, rybízy, jahody i maliny. Kyseliny jsou letos nižší, což nyní mladým vínům prospívá, otázkou je, zda za půl roku či rok nebude vínu chybět. Velkou raritou byl klaret ze Svatovavřineckého, dokonalý blanc de noir, který voněl a chutnal po ananasu.


V odpolední sadě byla bílá vína, která to mají mnohem jednodušší, vždyť jejich hrozny dozrály o dobrý měsíc dříve, ale ne vždy to bylo patrné. Některá vína byla skutečně nádherná, plná broskví, meruněk, bílého rybízu či angreštu, vše doplněné o někdy více, jindy méně výrazné stopy limet, citronů, pomela či grepů. Bohužel v řadě vín tyto frivolní stopy mládí postrádám a s láskou vzpomínám na ranní růžovky.  


Velká vína, podle kterých se určuje skutečná kvalita ročníku nyní pomalu kvasí či dokváší. Čeká je ještě dlouhá cesta ležení ve sklepě zahalená tajemstvím, ale již dnes můžeme říci, že se skutečně máme na co těšit. 
 
text Branko Černý, foto Pavel Krška

Více obrázků

časopis, se kterým máte náskok

Fulltextové vyhledání